INFORMAČNÍ WEB A OBČASNÍK pro Prahu 15 a okolí 
Hostivař | Horní a Dolní Měcholupy | Dubeč | Štěrboholy | Petrovice
ban np
ban pmenu
511 bann
ban naz obec
ban tst zrusene projekty
ban naz mesto
ban tst prazske hospodareni
ban naz cech
ban nazory R3
ban naz odj
ban taxi zelva

TOPlist

FOTKA TÝDNE

Uber

 Uber !!

TŘÍKOLKA TOUR

ph trik klip

ban 8 92
Na rozdíl od jiných obcí či měst v České republice městské části v Praze nepožívají ochrany podle zákona o obcích.
Praha má jako jediný kraj a jako jediná obec zároveň svůj vlastní zákon. 
Podle tohoto zákona (č.131/2000Sb. o hlavním městě Praze) a s ním související vyhlášky č.55/2000Sb. (Statut), nemají pražské městské části tato jinak zákonná práva místních samospráv garantována a jsou ve svém financování vazalsky odkázány na rozhodování jiného než vlastního zastupitelského orgánu, a to Zastupitelstva hlavního města Prahy. 
Podle tohoto zákona (č.131/2000Sb. o hlavním městě Praze) a s ním související vyhlášky č.55/2000Sb. (Statut), nemají pražské městské části tato jinak zákonná práva místních samospráv garantována a jsou ve svém financování vazalsky odkázány na rozhodování jiného než vlastního zastupitelského orgánu, a to Zastupitelstva hlavního města Prahy.

   Jediným záchytným bodem zaručujícím městským částem její zákonná práva je Charta místní samosprávy (dále jen „Charta“), integrovaná do českého právního řádu na základě čl. 10 Ústavy České republiky. Ratifikované součásti Charty jsou českému právnímu řádu, tedy i zákonu o hl. m. Praze a jeho Statutu, nadřazené. Z článků Charty jsou pro městské části významné zejména:

Článek 9. Charty- Finanční zdroje místních společenství 
  • Místní společenství mají v rámci hospodářské politiky státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje,
    se kterými mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat. 
  • Finanční zdroje místních společenství jsou úměrné odpovědnosti stanovené ústavou a zákonem.
 
Článek 11. Charty - Právní ochrana místní samosprávy
  • Za účelem zajištění svobodného výkonu svých pravomocí a dodržování zásad místní samosprávy zakotvených v ústavě nebo ve vnitrostátním zákonodárství mají místní společenství právo obracet se na soudy.

Těchto zdánlivě jen několik vět zaručuje jasná práva. A na následujících faktech dokládáme, že oba výše uvedené odstavce Článku 9. Charty nejsou v Praze dodržovány. 
A Článek 11. Charty nebyl dosud využit.

Městské části v hlavním městě Praha plní funkci místních samospráv v rozsahu již výše zmíněným zákonem a jeho statutem. Mají tedy samosprávné povinnosti, obecně formulované jako péče o rozvoj své městské části. 
Péči o rozvoj lze rozdělit na „povinnou“ a „svobodnou“.

Povinná péče o rozvoj městské části

Mezi tu povinnou, plynoucí ze zákona a statutu, patří péče o školy, školky a s nimi související pozemky, dále budovu radnice a dalších druhů objektů, ze kterých obecně městské části neplyne hospodářský výnos. Tento majetek mají od hl. m. Prahy k dispozici, mají ho „svěřený do správy“. Městské části obecně tento majetek také evidují ve své HLAVNÍ ČINNOSTI. Tento pojem je důležitý pro další pochopení předkládaného návrhu. U objektů každá městská část eviduje v korunách ve svém účetnictví jejich účetní hodnotu (oceněnou v době svěření do péče) a každoročně jejich stárnutí – účetně ODPIS. I tento pojem je pro předkládaný návrh významný, protože pro udržení stavu těchto objektů by měla městská část zpět do jejich oprav vložit každý rok alespoň to, co jejich stárnutí zamezí. Nesmí je nechat chátrat.

Další povinnosti, ze kterých městským částem plynou výdaje. Samosprávné činnosti zajišťují lidé, zaměstnanci radnice, kteří mají za samosprávu stovky zákonných povinností, jejichž výčet nemá nyní smysl zmiňovat, je dán zákony. Dalšími náklady jsou energie, péče o zeleň, parky, veřejná hřiště i odpadové hospodářství, zimní i letní údržba vozovek a chodníků, apod. A také sami zastupitelé, rada se starostou a jejich aparát.

Svobodná péče o rozvoj městské části

Na velmi jasně stanovenou, z pohledu péče řádného hospodáře, povinnou péči o rozvoj městské části, navazuje ta svobodná. To je vlastní vklad politické reprezentace vzešlé z voleb, její program. Jinak – vlastní invence volených zástupců. Jak všichni chápeme, ani svobodná péče o rozvoj městské části nejde dělat bez peněz a podle článku 9. / odst. 1. Charty mají mít místní společenství právo na přiměřené finanční zdroje, se kterými mohou v rámci své pravomoci volně nakládat. Je jistě úhlem pohledu, jak velké by tyto volné finanční zdroje měly být.

Podle našeho názoru by městské části měly mít možnost volně nakládat alespoň s objemem odpovídajícím hodnotě vybrané daně z nemovitosti na jejich území.

Při výše uvedeném tvrdíme:

ban 8 92
  • Většina pražských městských částí nemá dlouhodobě z finančních vztahů hlavního města Prahy plně zajištěno pokrytí svých „povinných“ provozních samosprávných výdajů

  • Většina pražských městských částí nemá dlouhodobě z příspěvků hlavního města Prahy zajištěno krytí odpisů majetku v hlavní činnosti, tedy nemohou jím svěřený majetek dostatečně obnovovat. 

  • Většina pražských městských částí nemá dlouhodobě z příspěvků hlavního města Prahy žádné prostředky pro své svobodné rozhodování při péči o rozvoj městské části z daňových výnosů jejich obyvatel.

Navrhujeme nové stanovení podílu městských částí na daňových výnosech hlavního města Prahy
tzv. finanční vztahy

S ohledem na výše uvedené jsme přesvědčeni, že:

nediskriminační výše podílu z daňového výnosu (DPFO,DPPO a DPH) hlavního města Prahy pro městské části činí 13,5%

Až tento podíl zajišťuje městským částem:

  • plné pokrytí svých „povinných“ provozních samosprávných výdajů.
  • možnost dostatečně obnovovat majetek svěřený do správy v jejich hlavní činnosti.
  • mít přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí všechny městské části volně nakládat (alespoň hodnota vybrané daně z nemovitosti).

Návrh rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2017 ve svých finančních vztazích vůči městským částem zařadil mimořádně na krytí investičních výdajů městských částí rezervu ve výši 1.000,-Kč/obyvatele. Tato hodnota téměř pokrývá hodnotů odpisů majetku městských částí v jejich hlavní činnosti. Svým objemem a způsobem využití odpovídá jednomu z nových kritérií, které obsahuje i náš návrh. Pro odstranění vazalství městských částí na každoročním rozhodování zastupitelstva hlavního města Prahy je však nezbytné, aby se tato investiční rezerva rozpočtu HMP stala trvalou (mandatorní) součástí finančních vztahů tak, jak navrhujeme.

Pro rok 2017 je podle našeho návrhu ( 13,5%) optimální hodnota finančních vztahů pro městské části ve výši 6,21 mld. Kč (pozn: nyní 4,16 mld. Kč). 

Jak uvádíme podrobněji níže, ve finančních vztazích není vůbec zohledněna oblast péče o seniory a sociální služby, jejichž výkon není napříč městskými částmi vykonáván rovnoměrně. Některé jsou těmito výdaji zatíženy výrazně, jiné jen minimálně či vůbec.


Navrhujeme také změnu podoby vzorce přerozdělení finančních vztahů mezi městské části

    Volba optimálního modelu přerozdělení podílu na daňových výnosech mezi městské části je sice na rozdíl od výše uvedeného druhořadý problém, přesto je však důležité, aby byl daňový výnos přerozdělen podle skutečné struktury nákladů městských částí co nejvěrněji.

    Ani navrhovaný model nemůže být absolutně spravedlivý. V něm použité parametry ale mohou být ihned zapracovány ze známých dat využívaných pro sestavení stávajícího rozpočtu hl. m. Prahy.

  Jsme si vědomi, že zejména oblast výdajů městských částí do sociálních služeb, často velmi různorodá a odlišná, by si zasloužila svou váhu v navrhovaném modelu i proto, že u některých městských částí tyto výdaje tvoří jejich nezanedbatelnou část. Validní data k zapracování do navrhovaného modelu ale nejsou nyní k dispozici.

   Součástí navrhovaného modelu je i „subsidiární (podpůrný) příspěvek“. Tento příspěvek nahrazuje městským částem pod 5.000 obyvatel paušální částkou, v návrhu každé ve výši 1,5mil. Kč, nedostatečnou účinnost navrhovaného modelu při krytí nákladů, které při výkonu samosprávných činností v malé městské části prostě nejde obejít. Např. radnice by asi neměla být jako soubor unimo-buněk, přepočtených 0,6% zaměstnance radnice je 1 zaměstnanec, apod.) Dohromady by „subsidiární příspěvek“ pro tyto městské části činil ročně částku ve výši 42mil. Kč. To je jen zanedbatelných 0,077% finančních vztahů, ale pro stabilitu běžného hospodaření 28 "malých" městských částí by mohl znamenat výraznou pomoc.

 vaha

Druhové přerozdělení daňového výnosu pro městské části
k hodnotám roku 2016 po odečtu „subsidiárního příspěvku“:

pozn.: podíl na daňových výnosech hlavního města Prahy v navrhované výši 13,5% odpovídal v roce 2016 hodnotě 5,48 mld.Kč.
 
kalk mini

 

 

KALKULÁTOR NEDISKRIMINAČNÍ PODOBY
FINANCOVÁNÍ PRAŽSKÝCH MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ 

Náš kalkulátor finančních vztahů (k r. 2016)
pro jednotlivé městské části dle tohoto návrhu najdete ZDE 

Michal Frauenterka a redakce iZÍTRA.info

 Rozvoj PHA 15 kostce text 920x215 px
 916