INFORMAČNÍ WEB A OBČASNÍK pro Prahu 15 a okolí 
Hostivař | Horní a Dolní Měcholupy | Dubeč | Štěrboholy | Petrovice
ban np
ban pmenu
511 bann
ban naz obec
ban tst zrusene projekty
ban naz mesto
ban tst prazske hospodareni
ban naz cech
ban volby POL
ban naz odj
ban taxi zelva

TOPlist

 

kam1 mini
Češi a Moravané žijí vedle sebe dlouho, ve společném svazku již téměř jedenáct století. 
V různých obdobích byli, i jsou, ovlivňováni z okolních společenství. Ve střední Evropě se tomu stejně, dobrovolně či ne, asi vyhnout zcela nedá. Ležíme i v jejím geografickém středu (prý je asi někde u Kouřimi).
Nepochybuji, že mezi naše klady stále patří vzdělanost, chytrost i talentovanost.
V naší historii ale hlavně vidím opakovanou vůli být svobodnou společností. 
Náboženskou nehorlivost, i odpor k cizím autoritám, máme po staletích zkušeností už v genech (bohužel také prý i sklon k cystické fibróze). Často se nám hůře dýchá. 
Svobodná země, když k tomu dostala šanci, vždy ukázala, že se v konkurenci neztratí. Hlavně díky talentovaným lidem.

I dnešní republika každý talent potřebuje. Nejen, aby ještě lépe prosperovala, ale aby také hájila svou svobodnou budoucnost. 
Talent bez píle, příznivého prostředí i trochy štěstí, kterému je třeba jít naproti, ale nevyroste. 
Návrat na výsluní není jednoduchý. Rozhodně ne tak, jak si někteří představovali. My, Evropa a svět

Madd por CR AT Dovolím si připomenout některé ekonomické turbulence republiky za téměř sto let její existence.
A také je porovnat se sousedním Rakouskem.


Od roku 1918 do roku 1948 jsme na tom s Rakouskem byli ekonomicky přibližně stejně. Někdy snad i o trochu lépe.
Před válkou nám patřila ve světě 17., Rakousku 16. příčka. 

V roce 1990, po čtyřiceti letech komunismu, už ale výkonnost ekonomiky Československa byla pod polovinou té rakouské (viz obrázek - zdroj: Angus Maddison). A například mzdy se v roce 1990 lišily od těch rakouských až 15 násobně.

V roce 2016 hrubý domácí produkt (HDP) v České republice vzrostl už na 69% rakouské hodnoty (ČR 33,2 tis. USD/hl.- Rak. 47,9 tis. USD/hl.). Dnes jsme se v HDP také posunuli blízko k hranici průměru zemí EU (88 %). 
Existují srovnání, ve kterých si vedeme, při porovnání životní úrovně ve světě, i ještě daleko lépe (SPI). 


Že by se tedy naše životní úroveň za posledních 25 let zhoršovala, nemůže být zatím ani řeč.

 
numbeo cz
numbia at
Také další srovnání s Rakouskem (v tom, za co občané obou zemí vydávají své vydělané peníze) je už velmi podobné.

výdajová struktura občanů  - zdroj: www.numbeo.com
ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO
Nejsme na tom tak špatně, jak je zvykem říkat. Pro nás vyšší cena piva v rakouské hospůdce není skutečným měřítkem naší životní úrovně.
 
Přesto, Rakušané jsou, po sto letech, ve světě na 16. pozici i dnes, my jsme na místě 41. (zdroj: Knoema)
 
Jak postupně překonat i tento rozdíl, jistě nebude jednoduché.

Jsme, nejen kvůli minulosti, ale také nastaveným prioritám (investiční pobídky,..) některých polistopadových českých vlád, sice kvalitní, ale montovnou Evropy. Část našich výrobků v sobě nemá tolik přidané hodnoty. Jejich konkurenceschopnost je založena na cenové výhodě. Montoven, které tu zítra, nebo za pár let, už nemusejí být. Takto draze, na pobídkách a daňových úlevách, prosazovaná orientace průmyslu, zřejmě nyní narazila na své limity. 
Co víc? 

Předvolební nezodpovědné požadavky

V blízké době, díky uvolnění měnového kurzu koruny, možná zažijeme její zpevňování. Bylo by to jistě dobré pro cenu dováženého zboží a i na cenu naší zahraniční dovolené, možná i na ceny benzínu. Jestliže k těmto, pro naši peněženku příjemným jevům, dojde, bude to jistě milé.

Druhou stranou stejné mince by ale potom bylo zdražení našeho exportovaného zboží na zahraničních trzích. A s tím přicházející obvyklé jevy, jako je větší opatrnost firem při investicích, vyšší nezaměstnanost, a tím i vyšší zátěž pro státní rozpočet. 

Souvislost. Bude-li zároveň vládou vyslyšeno volání odborů, a části levicových politiků, na skokové zvýšení minimální mzdy (navržen skokový nárůst až o 45 %), i jen mezd ve státním sektoru (požadavek odborů je až na 15 % růst), mohla by se, právě díky souběhu se změnami měnového kurzu koruny, začít roztáčet kola nové hospodářské recese. Nerozporuji trvalý růst platů učitelů, jde mi o tu populistickou rychlost růstu všech státem vyplácených mezd, která v posledních letech vyčerpala veškeré rezervy státního rozpočtu. Ten, i v době světového hospodářského oživení, zůstává stále ve schodku. (více také ZDE)

Je až neuvěřitelné, jak ti stejní, kteří ekonomiku směrem k montovnám (za peníze daňových poplatníků) ovlivňovali, se nyní snaží, svými skokovými požadavky, podsekávat její nohy. Bez vize o jiné alternativě. V euforii z nynějšího hospodářského růstu, která už není na místě. Znaky opětovného přehřátí světového hospodářství se již objevují.


Změna bude nezbytná

I proto, co výše uvádím, jsem přesvědčen, že by budoucí vláda měla dát větší šanci české vynalézavosti, českému školství, vědě a výzkumu. A umožnit domácím firmám se do výzkumu i více zapojit. Měla by změnit své priority.

Aby časem naše exportované zboží mělo v konkurenci výhodu nejen cenovou. A aby se české hlavičky podílely také na některých, pro republiku nezbytných infrastrukturních projektech. 

Co by tedy mohlo pomoci? ....o tom píši v jiném článku ZDE

A třeba někdo vymyslí lepší způsoby.

Nemusíme naslouchat populismu. Mohli bychom si ale lépe rozmyslet, kudy jít dál.

Michal Frauenterka www.radni.cz

NOVÁ PODOBA EVROPSKÉ UNIE - Ma&Me SE UŽ ZAČÍT BÁT? aneb FRANCKO nebo NĚMCIE? KDO CHCE, AŤ SI UŽIJE