INFORMAČNÍ WEB A OBČASNÍK pro Prahu 15 a okolí 
Hostivař | Horní a Dolní Měcholupy | Dubeč | Štěrboholy | Petrovice
ban np
ban pmenu
511 bann
ban naz obec
ban tst zrusene projekty
ban naz mesto
ban taxi zelva

TOPlist

ban tst prazske hospodareni
ban naz cech
ban nazory R3
ban naz odj

 

plap stnd
Volby ukázaly, že ANO bude zřejmě střednědobě součástí politického systému v České republice. Již tři roky také platí, že na politicky menšinovém okraji je dnes už také nesouhlas s účastí členů a agentů StB ve vládě. 
Ministrem i jeho náměstkem tak od té doby může nově být například nejen bývalý člen ÚV KSČ, ale také důstojník i agent bývalé komunistické policie.
Koncem roku 2014 byl totiž lustrační zákon znovu okleštěn prostřednictvím zákona jiného – služebního. 
Mimo změny politické mapy, i měnícího se postoje k naší nedávné minulosti, ale čekají politickou reprezentaci vážná rozhodnutí, která mohou ovlivnit naši budoucnost na dlouho dopředu.
Pohled první - lustrace

Lustrační osvědčení si má
 (v souladu s §7 lustr. zákona) při jmenování ministrů vyžádat i prezident. K ničemu dalšímu ho ale zákon už nezavazuje.
Problém s ministry – estébáky už neřeší ani politické strany, které pro změnu zákona hlasovaly (ANO, ČSSD a KDU-ČSL). A přirozeně také KSČM. V nově zvolené sněmovně dnes tyto strany drží téměř ústavní většinu (59 %). A to u těch nových parlamentních stran jejich názor ještě neznáme. 
 
A jak se nyní má k věci postavit ODS, která stále pro všechny své kandidáty, vstupující pod její hlavičkou do veřejných funkcí, a to až po nejmenší českou obec, vyžaduje negativní lustrační osvědčení? Je toto opatření očistnou pojistkou jen dovnitř jejího členstva? Nebo také vyslanou zprávou pro nespolupráci s bývalými estébáky v koalicích?
Měla jí dřívější změkčení lustračního zákona, z rozhodnutí jiných politických stran, do opozice vlastně nasměrovat? 

Politické strany s dvoutřetinovým zastoupením v dnešní Poslanecké směnovně si tak, dřívější změnou zákona, "umetli cestičku", aby se při sestavování vládních koalic s takovým morálním dilematem už nemuseli zabývat. A ani prezident díky tomu nemusí, při jmenování vlády, narážet na stejné komplikace. Učinily tak o dvacet let dříve, než by bylo (s ohledem na věk tehdy mladých estébáků) logické. 

Znamená to, vycházejíc z letošní podpory jednotlivým politickým stranám, že uplatňování smyslu lustračního zákona je už fuk i většině občanů?

ODS tak čekají vážná rozhodnutí. Nejde toliko jen o účast či neúčast v této vládě, ale i o koalice budoucí. I o obhajobu myšlenky občanské - svobodného občana ve svobodné a svrchované republice. I o pohled na naši poválečnou historii. A v důsledku možná i o dodržování Ústavy.


Pohled druhý – republika před vážnými rozhodnutími s nejasnou parlamentní většinou

Hlavně kvůli našemu členství v Evropské unii a v NATO se na druhé straně zdá, že není čas na velké vnitřní neshody.

Ať bude vláda menšinová nebo ne, bude v tomto volebním období třeba najít širší politickou shodu na budoucí, dlouhodobé orientaci České republiky. A napříč vyřešit mnohé úkoly, které republiku, a život v ní, mohou ovlivnit na léta dopředu.

Čemu budeme čelit? A o čem rozhodovat?

  • budeme se muset rozhodnout, jakou další část státní suverenity budeme ochotni Evropské unii dlouhodobě předat a proč? Či nepředat a její část vrátit zpět?
    Jednání o nové podobě EU už dávno začala a budou zřejmě prvním vážným problémem k řešení pro novou vládu i parlament.
    Ani zdaleka tak nepůjde jen o řízenou ekonomickou migraci či přijetí Eura. A rozhodovat se má už v červnu příštího roku.

  • měli bychom najít shodu na rychlém způsobu dodržení našich smluvních závazků k NATO, které už dávno neplníme, podobně jako většina evropských států (graf zde). Jde, nedodržením smluvních výdajů v NATO, jen o levný pobyt pod americkým deštníkem, nebo o nějakou dlouhodobou strategii narušení této euroatlantické vazby? A pokud je připravována alternativa, jaké je? A chceme být její součástí?

  • měli bychom také konečně stabilizovat rozpočty, abychom se připravili na konec jejich značného vylepšování unijními penězi.
    Nové programové období začíná v roce 2021 a v něm už nemůžeme očekávat o moc více, než za naši účast v unii vydáme. Ř
    ešení vyrovnanosti rozpočtu by také mělo, mimo dalších změn, obsahovat i dlouhodobou shodu na udržitelném důchodovém a zdravotním systému. 

A do toho přichází ještě volba nového prezidenta i náznaky světového ekonomického ochlazování.

Následující politické období tak bude asi tím důležitějším úsekem dějin České republiky. Všichni, co dnes trvají na svém, by si to měli uvědomit. Na velké vnitřní neshody nebude čas.

Michal Frauenterka

ban kalendar

DNES JE středa 19.9.2018

Svátek má Zita, zítra Oleg