INFORMAČNÍ WEB A OBČASNÍK pro Prahu 15 a okolí 
Hostivař | Horní a Dolní Měcholupy | Dubeč | Štěrboholy | Petrovice
ban pmenu
ban np
ban auto x
beran
kvetinym
papavera
buldoci neratovice
holeone
nakacabe

TOPlist

HOSTÉ PŘISPÍVAJÍCÍ SVÝMI ČLÁNKY

 

ods  TOP 091 
svob SSCR log
restituce mini

Článek reaguje na trend postojů v pohledu části obcí, měst a státu na "veřejnou zeleň". Jak vůbec tento pojem vyložit? Jako pozemky nezastavěné a neoplocené a tím přístupné veřejnosti bez omezení?

Tak jednoduché to není, i když se nám to snaží města a stát stále podsouvat.
Les je přístupný všem při dodržení pravidel. Na oseté pole se nesmí. Městský park je přístupný všem, na trávník se může tam, kde to není výslovně zakázáno.
V přírodním parku několika druhů (Šumava, KRNAP, Hostivařský lesopark, Šárka ....) se může všude až na místa, kde je pohyb výslovně zakázán. Jednoduché a pochopitelné, o tom není spor.

Městské a přírodní parky nepatří jen státu nebo obci, jsou také v soukromém vlastnictví. V některých případech zůstaly tyto pozemky v soukromém vlastnictví i za totality. Po roce 1989 se navíc řada z nich, tehdy státem ukradených, vrátila zpět jejich vlastníkům. Lesy nechám v tomto případě stranou. Jde nám o nezalesněné, zemědělsky nevyužívané pozemky v celé naší zemi. Jednoduše louky, parky, trávník mezi domy. Obecně zeleň.

Se zvykovými pravidly v této problematice už vystačit nelze. V první úrovni jde už řadu let o diskuzi o jejich možném využití. Vlastníci chtějí pozemky většinou nějak využít, stát určuje způsob pomocí územního plánování.
Obecní, městské a krajské samosprávy mají v této věci poslední slovo. Schvalují územní plán. Strategické stavby (dálnice, teplovody, železnice,..) do územních plánů zařazuje většinou stát, stejně jako např. i přírodní parky. Legislativa tak určuje vlastníkovi povinnost strpět záměr státu, obce či města. Od tohoto určení - funkčního využití - se potom odvíjí vše další. Mimo jiné také cena pozemku.

Způsob využití
pozemků pomocí územního plánování přináší přirozenou, stále trvající polemiku mezi v čase se měnícím zájmem státu či obce a zájmem soukromého vlastníka pozemků.

Také u zeleně v soukromém vlastnictví proces jejího využití podléhá právu státu či místních samospráv určovat jeho skutečnou funkci díky výše uvedeným nástrojům. Dalo by se říci, že stát a obec má na své straně zřejmá a silná pravidla. Nejen, že určuje územním plánem využití pozemků, ale podle jiného zákona také jejich hodnotu. Cenu, za kterou pak pozemky sám(a) vykupuje.

A tak je zajištěn nejen zájem státu a obce, ale i ochrana jejich rozpočtů. Celých 25 let.

Hlavně v případě zeleně v soukromém vlastnictví tak obce výkupy pozemků v parcích prakticky nerealizovaly. Výkupní podmínky státu nebyly pro soukromé vlastníky zajímavé (např. v Praze je dosud výkupní cena zeleně v rozmezí 2 až 10,- Kč / m2).

V poslední době se soukromí vlastníci obracejí na soudy, aby jim stát či obec využití jejich pozemků, přístupných veřejnosti bez omezení, nějak kompenzoval.

Způsob a výše kompenzace je vlastně jediným předmětem sporu.

Jde obecně o úvahu o výši bezdůvodného obohacení státu či obce, plynoucího z jejich rozhodnutí ponechat pozemek soukromého vlastníka k užívání veřejnosti, t.j. bez možnosti jej jakkoli hospodářsky využít. Zároveň ale zůstává povinnost vlastníka se o svůj majetek starat s péčí řádného hospodáře.

Soudy v poslední době už častěji rozhodují o kompenzacích pro vlastníky těchto pozemků. Míra kompenzace, vlastně obdoba nájemného, byla soudy již několikrát v Praze stanovena na úrovni 120,- Kč / m2 a rok. Což je už slušné, to odpovídá ceně pozemku mezi 2.000 až 3.000,-Kč / m2.

Stát a hlavně obce a města se tak postupně dostávají pod tlak. Až pod vlivem soudních rozhodnutí se snaží s vlastníky dohodnout ve snaze odvrátit povinnost platby za bezdůvodné obohacení. Výkupy, bezplatné výpůjčky a snaha o směnu za jiný pozemek, nižší nájemné. Pokud se s vlastníkem pozemků dohodnou, věc je vyřešena.

Ne všechny obce se ale dohodnout snaží.

Jedno město v Čechách už soudům předložilo svou vlastní, podle mého názoru zcela pomýlenou, účelovou a ostudnou právní konstrukci, ve snaze soukromým vlastníkům jejich pozemky vlastně ukrást. Nejde o nějaký nevinný žert, ale o soud o určení vlastnictví. Aktuálně je dokonce jejich vlastníkům znemožněno s nimi nakládat, a to zápisem v katastru nemovitostí (tzv.plomba). Rozhodnutí bude nyní na českých soudech.

Pokusíme se Vám v krátkosti popsat, jak vypadají dva soudní spory jednoho města se soukromými vlastníky zeleně. Protože soud stále probíhá, nebudeme konkrétní při popisu, o které město v ČR jde.

Město argumentuje u soudu v prvním případě takto:
Na soukromém pozemku v parku město déle než 10 let sekalo trávu a proto město vydrželo jeho vlastnické právo podle příslušného zákona.

Město argumentuje u soudu ve druhém případě takto:
Pozemky v parku, sice posledních devadesát let zapsané v evidenci nemovitostí na soukromé vlastníky, jsou ve skutečnosti majetkem města. Proč? Protože se v období totality město o pozemek dlouho staralo a tím jeho vlastnictví už v době před rokem 1989 vydrželo. Pokud si o tyto pozemky jejich vlastníci nepožádali znovu podle restitučního zákona ( r. 1991 ), mají prý smůlu, ale pozemky jejich nejsou.

Přijdou Vám tyto konstrukce neuvěřitelné, neslušné či mrháním finančními prostředky města? Nám též.

Že jde v žalobách toho města o nemravné zneužití vydržovacího práva? Ano, to zřejmě jde.


V kontextu tlaku, pod který se postupně stát a obce dostávají, nelze ale ani takové konstrukce brát na lehkou váhu.
Ve hře je přeci hodně státních a obecních peněz.

Navíc, když by se takové znárodnění občanům vysvětlilo v optice stovek dětských hřišť, které za takto "ušetřené" peníze obce postaví, mohou být pak práva pár vlastníků položeny na oltář veřejného zájmu. Společnost je nakonec k tomuto vidění v poslední době propagandou už sváděna i v jiných případech.

Doporučujeme věc nebrat na lehkou váhu. Doporučujeme pozemky oplotit alespoň farmářským plotem. Nebo je alespoň opatřete příslušnými tabulkami. Často je možné stanovit i podmínky pohybu osob na Vašem pozemku. A bez ohledu na místo je nechte posekat (a účtenku za sekání si založte), alespoň jednou za deset let. Poraďte se také se svým právníkem.

A nezapomeňte, republika se proměňuje. A její metody s ní.

redakce IZÍTRA.info


A V TÉTO RUBRICE NAJDETE TÉŽ NÍŽE TRVALE SLEDOVANÁ TÉMATA
ban tst metropolitni plan ban tst prazske hospodareni

reklama kacaba