Výkon státní správy je státem přenesen (delegován) zejména na 22 městských částí (Praha 1 až Praha 22) jako na obce s rozšířenou působností (tzv. III. stupně). Stát tak deleguje výkon státní správy v přenesené působnosti na úředníky, kteří nejsou zaměstnanci státu, ale zaměstnanci městské části.
Městské části výkon státní správy nečiní jen pro "své" občany, ale zpravidla i pro okolní městské části v tzv. správním obvodu. Stát určuje zákonem a vyhláškami rozsah činností výkonu státní správy obce s rozšířenou působností.....pravidla provozu, systemizovaná místa, tarifní mzdy, rozsah školení, software, hardware apod.
A podle Ústavy ČR a dalších zákonů má také český stát za tuto službu platit tak, aby na ní jakákoli obec nebyla nucena doplácet.

Nynější příspěvek na výkon státní správy, který obdrží městské části na výkon státní správy od státu, je přibližně o polovinu nižší, než jsou skutečné náklady na tuto státní agendu.

Již od roku 2008 existuje analýza Národohospodářské fakulty VŠ ekonomické (předmětnou část s našimi poznámkami najdete ZDE), ve které se, v téměř všech doporučeních, objevují stejné či podobné argumenty pro změnu podoby řešení příspěvku. Další analýza, která už téměř 10let leží v ministerském šuplíku.

Platný způsob stanovení příspěvku je jasný. Čím je město větší a čím více povinností za stát vykonává, tím více na stát doplácí. A tak už asi ani není divu, že konstrukce výše příspěvku vůbec nebere v potaz dramatické rozdíly v průměrných měsíčních příjmech obyvatel jednotlivých krajů (23tis. až 33tis.) a tím i stav na trhu práce. Důsledkem je, že města musí dále zatěžovat své rozpočty o tzv. nadtarifní mzdové složky, aby ve svém okolí kvalitní zaměstnance vůbec získaly a následně také udržely.

	1 nová školka	Praha je i u tohoto příspěvku, stejně jako u rozpočtového určení daní, z obvyklých vzorců přerozdělení obcím a krajům, vyjmuta.    JE PŘECE MOC BOHATÁ !!!    Katastrofální stav je hlavně v pražském prstenci. V něm už dnes žije více, než polovina Pražanů. Městské části zde bohaté nejsou, ba naopak!! Musí vyjít s daňovým výnosem do 3.000,- Kč/obyvatele.
NEBO		(pro příklad: daňový výnos s Prahou 15 srovnatelně velikého Tábora je 11.392,- Kč/obyvatele).
15 nových hřišť		Aby vůbec sestavily rozpočet, musí přednostně "ze svého" zacelit státem vytvořenou a nekrytou "finanční díru" výdajů na výkon státní správy. Musí tak, ze svých jiných příjmů, ročně dotovat za stát jeho správu v přepočtu až 1.000,- Kč/obyvatele. A těch 1.000,- Kč na obyvatele tak nemohou využít na svůj rozvoj. O kolik ročně jde?

Souhrnně státem nedokrytá část výdajů městských částí na výkon státní správy již překročila 800mil. Kč ročně.

Jen v Praze 15 se jedná každý rok o skoro 30 mil. Kč.
Za tyto prostředky by bylo možné postavit novou školku, nebo 15 hřišť na malou kopanou, ... nebo něco jiného. KAŽDÝ ROK. 

Z jakých příjmů městské části Praha 1 - 22 kryjí toto podfinancování? 

Všechny jej kryjí z výnosů své hospodářské činnosti. Hospodářská činnost je u všech městských částí hl. m. Prahy vedlejší pravomocí, která vyplývá z možnosti získávat výnos z objektů a pozemků, které mají od hlavního města ve svěřené správě. Jedná se o bytové domy, komerčně využitelné pozemky, sportovní areály, apod. Součástí výnosu městské části z hospodářské činnosti je i případný prodej těchto nemovitostí. Hospodářská činnost má i své provozní a investiční výdaje a je běžně zdaňována. 

Zisk, který městská část vyprodukuje, má sloužit primárně k obnově tohoto majetku, sekundárně může být využit pro rozvoj městské části. 

U městských částí Praha 1-22 musí být zisk hospodářské činnosti nejprve využit na pokrytí výdajů na výkon státní správy,  jinak by městské části nebyly schopny sestavit vyrovnaný rozpočet v hlavní činnosti. A vyrovnaný rozpočet mít musí. Teprve potom mohou uvažovat o opravách svého majetku. Když zbyde, pak i o investicích či o jiných výdajích k rozvoji obce.

U každé městské části „padne“ na krytí schodku z nedostatečného příspěvku na výkon státní správy jiný díl zisku. To podle toho, jak velký výnos té které městské části hospodářská činnost přináší. Rozdíly mezi nimi jsou značné. Velmi časté je, právě u městských částí pražského prstence, že na pokrytí výdajů na výkon státní správy jde celý zisk hospodářské činnosti. Zisk, který by jinak městské části mohly využít ke zvelebení svého majetku nebo na svůj rozvoj. 

Jak se bránit?

Na dostatečné financování výkonu státní správy je pro městské části znovu jediným záchytným bodem, zaručujícím jejich zákonná práva, Charta místní samosprávy (dále jen „Charta“), integrovaná do českého právního řádu na základě čl. 10 Ústavy České republiky. Ratifikované součásti Charty jsou českému právnímu řádu, tedy i zákonu o hl. m. Praze a jeho Statutu, nadřazené.

Z článků Charty jsou pro městské části významné zejména:

Hlavní město Praha trvale tento velký problém městských částí neřeší.
A sami městské části nemají právo do legislativního procesu zasahovat, s výjimkou možnosti využití Článku 11. Charty. Tedy se soudit. 

Navrhujeme změnu výše příspěvku státu na výkon státní správy
na částku ve výši 1.200,- Kč/obyvatele správního obvodu té které městské části.

Michal Frauenterka a redakce iZÍTRA.info