Nynější příspěvek na výkon státní správy, který obdrží městské části na výkon státní správy od státu, je přibližně o polovinu nižší, než jsou skutečné náklady na tuto státní agendu.
Již od roku 2008 existuje analýza Národohospodářské fakulty VŠ ekonomické (předmětnou část s našimi poznámkami najdete ZDE), ve které se, v téměř všech doporučeních, objevují stejné či podobné argumenty pro změnu podoby řešení příspěvku. Další analýza, která už téměř 10let leží v ministerském šuplíku.
Platný způsob stanovení příspěvku je jasný. Čím je město větší a čím více povinností za stát vykonává, tím více na stát doplácí. A tak už asi ani není divu, že konstrukce výše příspěvku vůbec nebere v potaz dramatické rozdíly v průměrných měsíčních příjmech obyvatel jednotlivých krajů (23tis. až 33tis.) a tím i stav na trhu práce. Důsledkem je, že města musí dále zatěžovat své rozpočty o tzv. nadtarifní mzdové složky, aby ve svém okolí kvalitní zaměstnance vůbec získaly a následně také udržely.
Souhrnně státem nedokrytá část výdajů městských částí na výkon státní správy již překročila 800mil. Kč ročně.
Jen v Praze 15 se jedná každý rok o skoro 30 mil. Kč.
Za tyto prostředky by bylo možné postavit novou školku, nebo 15 hřišť na malou kopanou, ... nebo něco jiného. KAŽDÝ ROK.
Z jakých příjmů městské části Praha 1 - 22 kryjí toto podfinancování?
Všechny jej kryjí z výnosů své hospodářské činnosti. Hospodářská činnost je u všech městských částí hl. m. Prahy vedlejší pravomocí, která vyplývá z možnosti získávat výnos z objektů a pozemků, které mají od hlavního města ve svěřené správě. Jedná se o bytové domy, komerčně využitelné pozemky, sportovní areály, apod. Součástí výnosu městské části z hospodářské činnosti je i případný prodej těchto nemovitostí. Hospodářská činnost má i své provozní a investiční výdaje a je běžně zdaňována.
Zisk, který městská část vyprodukuje, má sloužit primárně k obnově tohoto majetku, sekundárně může být využit pro rozvoj městské části.
U městských částí Praha 1-22 musí být zisk hospodářské činnosti nejprve využit na pokrytí výdajů na výkon státní správy, jinak by městské části nebyly schopny sestavit vyrovnaný rozpočet v hlavní činnosti. A vyrovnaný rozpočet mít musí. Teprve potom mohou uvažovat o opravách svého majetku. Když zbyde, pak i o investicích či o jiných výdajích k rozvoji obce.
U každé městské části „padne“ na krytí schodku z nedostatečného příspěvku na výkon státní správy jiný díl zisku. To podle toho, jak velký výnos té které městské části hospodářská činnost přináší. Rozdíly mezi nimi jsou značné. Velmi časté je, právě u městských částí pražského prstence, že na pokrytí výdajů na výkon státní správy jde celý zisk hospodářské činnosti. Zisk, který by jinak městské části mohly využít ke zvelebení svého majetku nebo na svůj rozvoj.
Jak se bránit?
Na dostatečné financování výkonu státní správy je pro městské části znovu jediným záchytným bodem, zaručujícím jejich zákonná práva, Charta místní samosprávy (dále jen „Charta“), integrovaná do českého právního řádu na základě čl. 10 Ústavy České republiky. Ratifikované součásti Charty jsou českému právnímu řádu, tedy i zákonu o hl. m. Praze a jeho Statutu, nadřazené.
Z článků Charty jsou pro městské části významné zejména:
Článek 9. - Finanční zdroje místních společenství |
|
Článek 11. - Právní ochrana místní samosprávy |
|
Hlavní město Praha trvale tento velký problém městských částí neřeší.
A sami městské části nemají právo do legislativního procesu zasahovat, s výjimkou možnosti využití Článku 11. Charty. Tedy se soudit.
Navrhujeme změnu výše příspěvku státu na výkon státní správy
na částku ve výši 1.200,- Kč/obyvatele správního obvodu té které městské části.
Michal Frauenterka a redakce iZÍTRA.info