INFORMAČNÍ WEB A OBČASNÍK pro Prahu 15 a okolí 
Hostivař | Horní a Dolní Měcholupy | Dubeč | Štěrboholy | Petrovice
ban pmenu
ban np
ban auto x
beran
kvetinym
papavera
buldoci neratovice
holeone
nakacabe

TOPlist

HOSTÉ PŘISPÍVAJÍCÍ SVÝMI ČLÁNKY

 

ods  TOP 091 
svob SSCR log
ban naz odj

Praha, na rozdíl od většiny ostatních koutů země, je nejvíce zasažena různými směry politiky. Prolíná se do ní, znovu více než kde jinde v českých zemích, i politika „aktivismu“. Aktivista hodně mluví, jeho cílem je dobro ve všech myslitelných podobách. Jeho myšlenky se šíří všemi směry zejména po sociálních sítích. Zdá se být přesvědčivý ve svých kritikách a nepřipouští vlastní chybu.
Vše, co ve své kritice říká, je rovnou normativem – tedy tou jedinou pravdou. A jeho pravda se má postupně státi dogmatem.

Používá taktiku dvou kroků. Krok první - zakořenění dogmatu. Nejdříve například hlasitě rozhlašuje: „Uplynulých třicet let bylo špatnou cestou divokého kapitalismu“. Následuje krok druhý – používání dogmatu. „Jak už se všeobecně ví, uplynulých třicet let bylo špatnou cestou a proto vše, co na ní bylo učiněno, je špatně.“ A tím i lidé, kteří tuto cestu i jen podporují či podporovali, jsou pomýlení, nedůvěryhodní, špatní či rovnou zločinci. Jsou přeci totiž současně i spolupachatelem nejvyššího dogmatu aktivisty – lidmi způsobeného globálního oteplování.

Při prosazování dogmat aktivisté političtí mohou dělat kompromisy, koalice, dočasná spojení i s politickými stranami. Dokud je to pro ně výhodné. Cílem je totiž využít všeho k absolutní převaze – nadvládě.

Aktivistův názor na praktické věci je velkou proměnnou veličinou. Ale to mu nevadí, protože aktivismus nemá v základu za cíl být ve společnosti zdrojem či inspirací pro řešení obtížných problémů. Role „okopávačů kotníků“ mu zatím velmi sedí. Předkládá vyhraněná stanoviska a navrhuje vyhraněná řešení. A o jejich důsledcích mlčí nebo mlží.

Krátké, kritické zprávy téměř na vše skrze sociální sítě je jeho hlavní, navíc velmi levná, útočná zbraň. A aktivisté tím získávají i armádu souvěrců. Dříve zvědavců, nyní po letech už depresivně či veskrze negativně naladěných hltačů a dalších šiřitelů dogmatu. Jejich počet postupně roste i přes solidní růst životní úrovně a postupné, ale často velmi pomalé, řešení dílčích nedostatků. A i přes dlouhotrvající mír v Evropě.

Jsou-li cestě dogmatu kladeny překážky, pak reakce na ně je razantní, i účelová. Hodí se vše, pokud je to třeba. Také lež. Pro zvýšení razance je nezbytné vybrat klíčového nepřítele. Musí jím být nějaká výrazná menšina co do množství volebního práva. Naopak tato menšina musí být nálepkovatelná jako viník téměř všeho.

V mnohém lze nalézt v jejich jednání paralely. Jako dříve kulaci a továrníci, dnes živnostníci a podnikatelé, …. A to i přesto, že i tyto menšiny se zasloužili o základy demokracie i vyšší prosperitu všech občanů. Demokracie se nerozvíjela v anarchii, ale ve žhavícím kotli svobodné společnosti.

Politika aktivistů se profesionalizuje. Jejich armáda je pravidelně posilována zejména z části škol chrlících odborníky na „směrování“ veřejného mínění, jinak obtížně zaměstnatelné. Jejich uplatnění je pak časté právě na „pracovním trhu“ poučujících neziskovek. Postupně, jejich rostoucím vlivem v politice, rostou vybraným neziskovkám aktivistů i příjmy z různých státních, krajských i obecních dotací. V nich se „armáda dobra“ vzájemně zajišťuje. Školí se a stabilizuje se, i finančně. Bez předchozí praxe v běžném životě v nich pak vznikají názory – dogmata – kterými mentorují skutečný život. Nejenom v české kotlině. Dnešní vedení Evropské unie se jim, mimo tuzemské zákonodárství, dokonce rozhodlo zřídit vlastní finanční grantovou linku „pro své politruky“. Mají měnit veřejné mínění v její prospěch.

Ve svém důsledku ale jen drolí systém politických stran v demokratické společnosti a jeho význam dlouhodobě zlehčují. Jsou už zřejmě přesvědčeni, že může nahradit demokracii a z ní plynoucí svobodu. Už nepřipouští, že existuje nejenom právo, ale i povinnost. Nekonečnými školeními sami sebe přesvědčují, že ať dojde k jakékoli erozi demokratických principů, že oni je přežijí a ještě v nové době budou tím zásadním hegemonem. Nebudou.

Demokracie tak výraznou erozi anarchií nemá šanci přežít. Je založená na principech vyvažování, na tepnách práva a vlásečnicích zvyklostí a slušnosti. Mnoho ran do těchto životně důležitých spojení ji zničí.

Jde tak už o náš způsob života, a nejenom v Praze.

Bevon H. - z rubriky Názory odjinud


A V TÉTO RUBRICE NAJDETE TÉŽ NÍŽE TRVALE SLEDOVANÁ TÉMATA
ban tst metropolitni plan ban tst prazske hospodareni

reklama kacaba