INFORMAČNÍ WEB A OBČASNÍK pro Prahu 15 a okolí 
Hostivař | Horní a Dolní Měcholupy | Dubeč | Štěrboholy | Petrovice
ban pmenu
ban np
ban auto x
beran
kvetinym
papavera
buldoci neratovice
holeone
nakacabe

TOPlist

HOSTÉ PŘISPÍVAJÍCÍ SVÝMI ČLÁNKY

 

ods  TOP 091 
svob SSCR log
ath ph
Územní plánování spěje k novému územnímu (metropolitnímu) plánu. Odkrývá se tím nejen budoucí podoba Prahy, ale také přežitý způsob jejího vnitřního rozhodování.

Zadání metropolitního plánu, i přes výrazné připomínky městských částí, koncipuje Prahu jako supermetropoli.

Stavět se má zejména v pražském prstenci.

Historická pravomoc magistrátu vytvářet a schvalovat celý územní plán Prahy (na rozdíl od dnešní praxe v ostatních krajích) je typickou ukázkou, jak si v určitých obdobích pražští zastupitelé, a to už od vzniku „Velké Prahy“ v roce 1922, představovali její rozvoj a expanzi v tehdy ještě útulné pražské kotlině.

I přesto, že pražští zastupitelé byli vždy vyslanci svých obvodů (nyní městských částí), často zapomínali, odkud přišli, a naopak upevňovali vliv hlavního města na úkor pražských obcí. Na obranu některých, ne všichni zapomněli. A tak je hlavní město Praha krajem a obcí zároveň, se všemi podstatnými pravomocemi, které také vydatně používá.

Mezi lety 1918 - 1945 v Praze vzrostl počet obyvatel o 250 tisíc, do roku 1989 o dalších 250 tisíc.
Od roku 1990 dodnes vzrostl počet Pražanů jen o 50 tisíc (pozn.: je tedy mimochodem velkým mýtem, že se v posledních 25 letech Praha zalidňuje nejvíce v historii. Naopak.). Za posledních 25 let se ale počet obyvatel výrazně „promíchal“ uvnitř Prahy. V pražském historickém centru žije asi 55 tisíc obyvatel, v širším centru pak do 300 tisíc. To je jen každý čtvrtý Pražan (pozn.: ještě v roce 1920 zde žilo 650 tisíc obyvatel).

Většina Pražanů žije dnes v prstenci velkoměsta mimo jeho centrum.

Jako jeden z typických příkladů expanze dříve vnější pražské čtvrti lze uvést obec Hostivař. Nedobrovolně byla obec k Praze připojena (zákonem Národního shromáždění) od roku 1922. Byla zrušena její radnice a Hostivař byla zařazena do obvodu XIII. Od roku 1922 do roku 1989 vzrostl počet jejích obyvatel 8x (z 2 500 na 20 000 obyvatel).


Volení zástupci Prahy sice od roku 1990 do roku 2014 nedopustili zvyšování absolutního počtu obyvatel Prahy, i to se má ale zřejmě změnit.


Tvoří se nový metropolitní plán. Obsahuje ve svých útrobách koncepci Prahy-superměsta pro až 2,5 mil. obyvatel. Nový více než milion obyvatel se samozřejmě nevejde do centra města, ale v jejím prstenci jsou tisíce hektarů polí, která zastavět jdou.
Metropolitní plán je navíc znovu „monocentrický“. Nebere v úvahu, že je Praha historicky vlastně složena z desítek obcí s vlastním vesnickým charakterem, bohatou historií a atmosférou. A ještě většina z nich byla do Prahy zavlečena nedobrovolně. Jako bychom neznali příklady z minulosti i současnosti, že centralizace moci na úkor menších celků nekončí zpravidla dobře.
v Praze platí přirovnání, že dlouhodobé odtržení od kořenů nemůže přežít žádný organizmus.

Už začínáte cítit to nebezpečí?

Znovu se v Praze mění ovzduší. Zatím jen vánek přináší zatuchlost minulého století. A to navíc - Hostivař, Dubeč, Dolní a Horní Měcholupy, Štěrboholy ani Petrovice dnes nemají v Zastupitelstvu hlavního města Prahy jediného zástupce. A mají tisíce hektarů polí, které jde zastavět.

I o těchto polích budou rozhodovat pražští zastupitelé? Ti, kteří zde nežijí a možná zde nikdy ani nebyli? Metropolitní plán, u kterého by už od počátku byla největší váha rozhodování na městských částech, by účinně bránil plánu superměsta s 2,5 mil. obyvatel. V našem případě jihovýchodu Prahy to bude rozhodování o dalších až sto tisících nových sousedů.

Pražský způsob života už není ten v centru města, Pražané v něm už stejně skoro nežijí.

Je třeba změnit způsob rozhodování. Kde to racionálně půjde, co nejblíže k Pražanovi. Je čas změnit zákon o hlavním městě Praze.

V případném novém uspořádání Praze nelze upřít běžné pravomoci kraje. Praha musí i nadále plánovat a stanovovat krajsky a celostátně významné záležitosti v území, vedení tranzitních dopravních staveb, technické infrastruktury, ochrany celopražsky významné zeleně či plánování celostátně významných prvků. A s ohledem na velikost Prahy a racionalitu také zajišťovat provoz městské hromadné dopravy. Pro tyto účely si také Praha musí ponechat pozemky i potřebný majetek.

Všechny ostatní pravomoci by měly získat městské části a o věcech rozhodovat jejich volení zástupci.

Každá změna zákona o hlavním městě Praha bude schvalována v parlamentu. S ohledem na historické zkušenosti si myslíme, že by návrh měl vycházet z místa, kterého se bude nejvíce týkat, tj. od městských částí. Pokud od nich iniciativa nepřijde, pak může být návrh iniciativou Prahy a městské části budou jen připomínkovým místem a z praktického projednání změn v zákoně se stane jen demonstrace soudržnosti vládních stran při jeho schvalování ve sněmovně a senátu.

Navrhujeme, aby se:
• přednostně začala projednávat nová podoba zákona o hlavním městě Praha a jeho statutu s cílem - konec „federální“ Prahy jako kraje a města zároveň. Nejen v územním plánování, ale i ve správě věcí veřejných.
• připravovaný nový metropolitní plán schvaloval až po změně zákona o hlavním městě Praze.

Zaslali jsme starostům okolních městských částí žádost o vyjádření postoje a o vývoji budeme dále informovat.

Redakce iZÍTRA.info 

TST MPP


A V TÉTO RUBRICE NAJDETE TÉŽ NÍŽE TRVALE SLEDOVANÁ TÉMATA
ban tst metropolitni plan ban tst prazske hospodareni

reklama kacaba