INFORMAČNÍ WEB A OBČASNÍK pro Prahu 15 a okolí 
Hostivař | Horní a Dolní Měcholupy | Dubeč | Štěrboholy | Petrovice
ban pmenu
ban np
ban auto x
beran
kvetinym
papavera
buldoci neratovice
holeone
nakacabe

TOPlist

HOSTÉ PŘISPÍVAJÍCÍ SVÝMI ČLÁNKY

 

ods  TOP 091 
svob SSCR log
ath ph
Územní plánování spěje k novému územnímu (metropolitnímu) plánu.
 
Odkrývá se tím nejen budoucí podoba Prahy, ale také přežitý způsob jejího vnitřního rozhodování.
Zadání metropolitního plánu, i přes výrazné připomínky městských částí, koncipuje Prahu jako supermetropoli. Stavět se má zejména v pražském prstenci.
Historická pravomoc magistrátu vytvářet a schvalovat územní plán Prahy do úplného detailu pro každý její kout (na rozdíl od dnešní praxe v ostatních krajích) je typickou ukázkou, jak si pražští zastupitelé, a to už od vzniku „Velké Prahy“ v roce 1922, představovali rozvoj a expanzi v tehdy ještě útulné pražské kotlině.
I přesto, že pražští zastupitelé byli vždy vyslanci svých obvodů (nyní městských částí), často zapomínali, odkud přišli, a naopak upevňovali vliv hlavního města na úkor pražských obcí. Na obranu některých, ne všichni zapomněli. 
Hlavní město Praha je krajem a obcí zároveň. Se všemi podstatnými pravomocemi, které také vydatně používá.

Mezi lety 1918 - 1945 v Praze vzrostl počet obyvatel o 250 tisíc, do roku 1989 o dalších 250 tisíc.

Od roku 1990 dodnes vzrostl počet Pražanů jen o 50 tisíc. Je tedy mimochodem velkým mýtem, že se v posledních 25 letech Praha zalidňuje nejvíce v historii. Naopak. 

Za posledních 25 let se ale počet obyvatel výrazně „promíchal“ uvnitř Prahy. V pražském historickém centru žije asi 55 tisíc obyvatel, v širším centru pak do 300 tisíc. To je jen každý čtvrtý Pražan (pozn.: ještě v roce 1920 zde žilo 650 tisíc obyvatel).

Většina Pražanů žije dnes v prstenci velkoměsta mimo jeho centrum.

Jako jeden z typických příkladů expanze dříve vnější pražské čtvrti lze uvést obec Hostivař. Nedobrovolně byla obec k Praze připojena (zákonem Národního shromáždění) od roku 1922. Byla zrušena její radnice a Hostivař byla zařazena do obvodu XIII. Od roku 1922 do roku 1989 vzrostl počet jejích obyvatel 8x (z 2 500 na 20 000 obyvatel).


Volení zástupci Prahy sice od roku 1990 do roku 2014 nedopustili zvyšování absolutního počtu obyvatel Prahy, i to se má ale zřejmě změnit.


Tvoří se nový metropolitní plán. Obsahuje ve svých útrobách koncepci Prahy-superměsta pro až 2,5 mil. obyvatel. Nový více než milion obyvatel se samozřejmě nevejde do centra města, ale v jejím prstenci jsou tisíce hektarů polí, která zastavět jdou.

Metropolitní plán je navíc znovu „monocentrický“. Nebere v úvahu, že je Praha historicky vlastně složena z desítek obcí s vlastním vesnickým charakterem, bohatou historií a atmosférou. A ještě většina z nich byla do Prahy zavlečena nedobrovolně. Jako bychom neznali příklady z minulosti i současnosti, že centralizace moci na úkor menších celků nekončí zpravidla dobře.

v Praze platí přirovnání, že dlouhodobé odtržení od kořenů nemůže přežít žádný organizmus.

Už začínáte cítit to nebezpečí?

Znovu se v Praze mění ovzduší. Zatím jen vánek přináší zatuchlost minulého století. A to navíc - Hostivař, Dubeč, Dolní a Horní Měcholupy, Štěrboholy ani Petrovice dnes nemají v Zastupitelstvu hlavního města Prahy jediného zástupce. A mají tisíce hektarů polí, které jde zastavět.

I o těchto polích budou rozhodovat pražští zastupitelé? Ti, kteří zde nežijí a možná zde nikdy ani nebyli?

Metropolitní plán, u kterého by už od počátku byla největší váha rozhodování na městských částech, by účinně bránil plánu superměsta s 2,5 mil. obyvatel.

V našem případě jihovýchodu Prahy to bude rozhodování o dalších až sto tisících nových sousedů.

Pražský způsob života už není ten v centru města, Pražané v něm už stejně skoro nežijí.

Je třeba změnit způsob rozhodování. Kde to racionálně půjde, co nejblíže k Pražanovi. Je čas změnit zákon o hlavním městě Praze.

V případném novém uspořádání Praze nelze upřít běžné pravomoci kraje. Praha musí i nadále plánovat a stanovovat krajské a aplikovat celostátně významné záležitosti v území, vedení tranzitních dopravních staveb, technické infrastruktury, ochrany celopražsky významné zeleně či plánování celostátně významných prvků. A s ohledem na velikost Prahy a racionalitu také zajišťovat provoz městské hromadné dopravy.
Pro tyto účely si také Praha musí ponechat pozemky i potřebný majetek.


Všechny ostatní pravomoci by měly získat městské části a o věcech rozhodovat jejich volení zástupci.

Každá změna zákona o hlavním městě Praha bude schvalována v parlamentu. S ohledem na historické zkušenosti si myslíme, že by návrh měl vycházet z místa, kterého se bude nejvíce týkat, tj. od městských částí. Pokud od nich iniciativa nepřijde, pak může být návrh iniciativou Prahy a městské části budou jen připomínkovým místem a z praktického projednání změn v zákoně se stane jen demonstrace soudržnosti vládních stran při jeho schvalování ve sněmovně a senátu.

Navrhujeme, aby se:

  • přednostně začala projednávat nová podoba zákona o hlavním městě Praha a jeho statutu s cílem - konec „federální“ Prahy jako kraje a města zároveň. Nejen v územním plánování, ale i ve správě věcí veřejných.
  • připravovaný nový metropolitní plán schvaloval až po změně zákona o hlavním městě Praze.

Zaslali jsme starostům okolních městských částí žádost o vyjádření postoje a o vývoji budeme dále informovat.

Redakce iZÍTRA.info 

TST MPP


A V TÉTO RUBRICE NAJDETE TÉŽ NÍŽE TRVALE SLEDOVANÁ TÉMATA
ban tst metropolitni plan ban tst prazske hospodareni

reklama kacaba

ban pizza bezlepkova
worldslogo

ban kalendar

DNES JE středa 19.9.2018

Svátek má Zita, zítra Oleg
ban cenik inzerce
ban nazory z Cech odjinud
ban tst hosivarsky lesopark