INFORMAČNÍ WEB A OBČASNÍK pro Prahu 15 a okolí 
Hostivař | Horní a Dolní Měcholupy | Dubeč | Štěrboholy | Petrovice
ban pmenu
ban np
ban auto x
beran
kvetinym
papavera
buldoci neratovice
holeone
nakacabe

TOPlist

HOSTÉ PŘISPÍVAJÍCÍ SVÝMI ČLÁNKY

 

ods  TOP 091 
svob SSCR log
m obvody2
Hlavnímu městu Praze byl dán do vínku neřešitelný rozpor - je obcí a krajem zároveň.
Z historie expanze Prahy za její hradby lze jednoduše doložit, že se do dnešní podoby dopracovala vesměs nedobrovolným spojením. Dnes je asi jedno, jak vypadaly konkrétní detaily a argumenty vesměs násilných důvodů postupného připojení v roce 1922 a mezi lety 1960 - 1974.

V roce 1922 bylo k Praze připojeno 10 měst a 27 obcí, v období totalitního režimu pak dalších na 50 městeček a obcí. (pozn.: začlenění měst a obcí do větších celků – v roce 1922 bylo 20 obvodů, po válce 16 obvodů, od roku 1960 už jen 10 obvodů. Za posledních 20 let se ustálil počet městských částí na 57 rozdělených do 22 správních obvodů. 
Podle zákona o územním členění státu má ale Praha stále jen 10 obvodů – tento zákon nebyl se stávajícím stavem nikdy harmonizován!!!.

Co bylo společné téměř všem přičleněným městům a obcím byla ztráta jejich suverenity a svébytnosti. Způsob vedení hlavního města Prahy se od roku 1922 velmi rychle výrazně centralizoval a tomu odpovídal i model politický a model financování obvodů-městských částí. Jakkoli bylo centrální vedení města v logice komunistické politiky v období 1948 - 1989, vývoj za posledních 25 let jako decentralizační vypadá jen na první pohled.

 
Předpokladem je, že zájmy a činy 65 volených zástupců pražského zastupitelstva se mohou skloubit s představami 1.106 zastupitelů desítek městeček a obcí (dnes 57 městských částí), ze kterých se ve skutečnosti Praha skládá. 
 
Podle mého názoru nedovedou.

V praxi to znamená, že většina zdrojů zůstává v centru a městské části dostávají z těchto zdrojů jen drobky, které postačují na krytí jen části jejich potřeb. Většina z nich může obnovovat svůj majetek (hlavně školy, školky a technickou vybavenost) pouze z prostředků, které jim ze svého rozpočtu uvolní Hlavní město Praha.

Tím se městské části staly pražskými vazaly a vůle Prahy vydat prostředky na obnovu majetku (svěřeného právě hl. m. Prahou s povinností o něj pečovat) byla a je často spojena s nátlakem politickým.

Od roku 2011 je většina městských částí postupnými kroky hlavního města finančně odsouzena k zániku a tím je vytvářen prostor pro vznik nového modelu správy a členění Prahy – ještě více centralistického.

Dalším hřebíčkem do rakve stávajícího modelu financování je absolutní rezignace Prahy vyjednat s českým státem spravedlivý příspěvek na výkon státní správy.
Ročně jde o ca 800 mil. Kč, které musí 22 městských částí (Praha 1 až Praha 22), pověřených vedením úřadů státní správy, najít ve svém rozpočtu a tím pravidelně ochudit svůj vlastní rozvoj.

Nevím, zda si většina nových zástupců Prahy tento trend uvědomuje, ale i nově navrhované financování městských částí na rok 2016 znovu přerozděluje pražský daňový výnos v tomto diskriminačním poměru:

92% pražských daní zůstává Hlavnímu městu Praha

  8% dostanou městské části

Tento ničím nepodložený poměr přerozdělení dostává většinu městských částí do situace, že rozpočet na rok 2016, bez využití svých předchozích rezerv a vedlejších příjmů, vyrovnaný nesestaví.
A to některé městské části už rezervy téměř nemají.

Navíc model výpočtu přerozdělení těch 8% daňových výnosů vnáší mezi jednotlivé městské části obrovské rozdíly, a to od 2.646,- Kč/obyvatele (Praha-Zličín) až po 6.361,-Kč/obyvatele (Praha-Královice).

Místo toho, aby se zastupitelé hlavního města Prahy zabývali důležitými aspekty udržitelnosti rozvoje, již 5 let nedokáží dělat nic jiného, než plýtvat penězi (dluh Prahy v r. 2010 byl 20mld. Kč, v r.2015 už přes 33 mld. Kč) a spotřebovávat veškerou energii na získání a udržení vládnoucích koalic.

Za stejnou dobu se provozní hospodaření dostalo do ročního schodku přes 4 mld.Kč. A pokud by se Praze snížilo ratingové hodnocení, pak by vyšší splátky dluhů roztočily spirálu, která by na každého Pražana dolehla s detroitskou dramatičností.

Také proto říkám: „Takto to už dál nejde, Praha je na rozcestí“.

Zvažovaná další centralizace rozhodování do pražského centra by již zcela eliminovala skutečnou možnost té více než tisícovky zastupitelů městských částí naplnit svůj slib občanům svou městskou část skutečně rozvíjet.

tab mc 

Jedním z dalších neřešených problémů je díky volebnímu modelu skutečná nominace volených zástupců z městských částí.
V níže uvedené tabulce je počet zástupců občanů jednotlivých městských částí v Zastupitelstvu hlavního města Prahy (bez ohledu na stranickou příslušnost).

A tak výsledkem posledního zvoleného volebního modelu je, že 35 městských částí (z 57) nemá v zastupitelstvu hlavního města Prahy svého zástupce.

To znamená 278.046 Pražanů představující 22% obyvatelstva Prahy!!!

Podle mého názoru Praha potřebuje novou podobu svého samosprávného uspořádání.
Obecně se jedná o zákonné zajištění možnosti dlouhodobého rozvoje pražských městských částí a odstranění duplicit, které ve svém důsledku výrazně prodražují městské výdaje. 

Přitom je jen málo kompetencí, které nelze na městské části delegovat. Ty jsou již dnes personálně i organizačně schopny zajistit samosprávu na svém území v plném rozsahu.


Aby bylo možné se těmto trendům účinně bránit, mohly by se městské části sjednotit na společném postupu a samy navrhnout nediskriminační řešení. 
Od Prahy se ho totiž nedočkají.

Možná podoba nového samosprávného uspořádání unvitř hlavního města Prahy

Mapa územního členění 
57 pražských obcí dle našeho návrhu.

Podrobnosti návrhu

m obvody MINI2
I.   změna statutu hlavního města Prahy pouze na kraj
      podle zákona o krajích č. 129/2000 Sb.

II.  změna statutu 35 městských částí na obce
     a Prahy 1 až 22 na obce s rozšířenou působností
 - městské obvody

III. změna volebního modelu
     
harmonizace volebního modelu s ostatními kraji.

Zastupitelstvo kraje Praha by bylo tvořeno ze zástupců obcí. 
(dle podílu na počtu Pražanů žijících v obcích městského obvodu)

Do zastupitelstev obcí by se, jako dosud, volilo v termínech voleb komunálních.

Základní kompetence obcí - dnes městských částí v Kraji Praha:

  • péče o veřejnou zeleň (s výjimkou přírodních parků zřízených na základě zákona o ochraně přírody)
  • péče o místní komunikace (s výjimkou komunikací skupiny A a B)
  • péče o předškolní, základní i střední školství
  • péče o seniory a pečovatelská služba v rozsahu kompetence obcí
  • zdravotnictví v rozsahu kompetence obcí
  • územní plánování a strategický rozvoj obce
  • výkon státní správy – III. stupeň přenesené působnosti (dnešní Praha 1 až Praha 22)

Základní kompetence Kraje Praha:

  • péči o zvláště významnou veřejnou zeleň – přírodní parky
  • péči a rozvoj místních komunikací skupiny A a B
  • koordinace předškolního, základního i středního školství
  • zvláštní péče o seniory a zvláštní pečovatelské služby v rozsahu potřeb kraje
  • zdravotnictví v rozsahu potřeb kraje
  • vodní hospodářství a odpady, správa vodních toků
  • územní plánování a strategický rozvoj kraje
  • dopravní obslužnost – veřejná doprava v koordinaci s pražskými obcemi
  • výkon státní správy podle zákona o krajích

Příspěvky pražských obcí na činnosti v kompetenci Kraje Praha:

  • městská hromadná doprava
Je samozřejmě možné se dále tvářit, že pražské uspořádání je optimální či jediné možné. Nebo čekat na ještě větší "utažení šroubů" pražské centralizace, které prý již leží připravené v magistrátních šuplících. Nedělat nic je ale jen čekáním na tyto návrhy shora.
Věřím, že změna k lepšímu řešení je možná.
Leží na dosah. 
Michal Frauenterka www.radni.cz

více k tomuto návrhu naleznete také v článku PRAŽSKÉ OBCE A MĚSTSKÉ OBVODY - návrh vyšší autonomie městských částí 


A V TÉTO RUBRICE NAJDETE TÉŽ NÍŽE TRVALE SLEDOVANÁ TÉMATA
ban tst metropolitni plan ban tst prazske hospodareni

reklama kacaba

ban pizza bezlepkova
worldslogo

ban kalendar

DNES JE středa 19.9.2018

Svátek má Zita, zítra Oleg
ban cenik inzerce
ban nazory z Cech odjinud
ban tst hosivarsky lesopark