INFORMAČNÍ WEB A OBČASNÍK pro Prahu 15 a okolí 
Hostivař | Horní a Dolní Měcholupy | Dubeč | Štěrboholy | Petrovice
ban pmenu
ban np
ban auto x
beran
kvetinym
papavera
buldoci neratovice
holeone
nakacabe

TOPlist

HOSTÉ PŘISPÍVAJÍCÍ SVÝMI ČLÁNKY

 

ods  TOP 091 
svob SSCR log

Vážené zastupitelky, vážení zastupitelé,

důvodem tohoto návrhu je upozornit na trvalé podfinancování městských částí hlavního města Prahy a nabídnout udržitelnou alternativu, a to již v návrhu rozpočtu na rok 2016.

pozn redakce: samotný návrh najdete na konci tohoto článku

 

PŘÍLOHA K NÁVRHU:

NEDISKRIMINAČNÍ PODOBA ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY VŮČI JEJÍM MĚSTSKÝM ČÁSTEM

Důvodem tohoto materiálu je upozornit na trvající podfinancování městských částí hlavního města Prahy a nabídnout udržitelnou alternativu.

ČÁST 1. - SAMOSPRÁVA

Následující návrh vychází z podkladů hospodaření městských částí a legislativně ze zákonného rámce, o který se městské části mohou opřít.

Na rozdíl od jiných obcí či měst v České republice městské části v Praze nepožívají ochrany podle zákona o obcích. Praha má jako jediný kraj a jako jediná obec zároveň svůj vlastní zákon. Paradoxně ale ani podle tohoto zákona (č.131/2000Sb. o hlavním městě Praze) a s ním související vyhláškou č.55/2000Sb. (Statut) nemají pražské městské části tato jinak zákonná práva místních samospráv garantována a jsou ve svém financování vazalsky odkázány na rozhodování jiného než vlastního zastupitelského orgánu, a to Zastupitelstva hlavního města Prahy.

Jediným záchytným bodem zaručujícím městským částem její zákonná práva je Charta místní samosprávy (dále jen „Charta“), integrovaná do českého právního řádu na základě čl. 10 Ústavy České republiky. Ratifikované součásti Charty jsou českému právnímu řádu, tedy i zákonu o hl. m. Praze a jeho Statutu nadřazené. Z článků Charty jsou pro městské části významné zejména:

Článek 9. - Finanční zdroje místních společenství 

  1. Místní společenství mají v rámci hospodářské politiky státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat.
  2. Finanční zdroje místních společenství jsou úměrné odpovědnosti stanovené ústavou a zákonem.

Článek 11. - Právní ochrana místní samosprávy  
  Za účelem zajištění svobodného výkonu svých pravomocí a dodržování zásad místní samosprávy zakotvených v ústavě nebo ve vnitrostátním zákonodárství mají místní společenství právo obracet se na soudy.


Těchto zdánlivě jen několik vět zaručuje jasná práva, a na následujících faktech doložím, že oba výše uvedené odstavce článku 9. nejsou v Praze dodržovány. A Článek 11. nebyl využit. Prozatím.


Městské části v hlavním městě Praha plní funkci místních samospráv v rozsahu již výše zmíněným zákonem a statutem. Mají tedy své samosprávné povinnosti, obecně péči o rozvoj své městské části.

Péči o rozvoj městské části lze rozdělit na „povinnou“ a „svobodnou“.


Povinná péče o rozvoj městské části

Mezi tu povinnou, plynoucí ze zákona a statutu, patří péče o školy, školky a s nimi související pozemky, dále budovu radnice a dalších druhů objektů, ze kterých obecně městské části neplyne hospodářský výnos. Tento majetek mají od hl. m. Prahy k dispozici, mají ho „svěřený do správy“. Městské části obecně tento majetek také evidují ve své HLAVNÍ ČINNOSTI. Tento pojem je důležitý pro další pochopení předkládaného návrhu. U objektů každá městská část eviduje v korunách ve svém účetnictví jejich účetní hodnotu (oceněnou v době svěření do péče) a každoročně jejich stárnutí – účetně ODPIS. I tento pojem je pro předkládaný návrh významný, protože pro udržení stavu těchto objektů by měla městská část zpět do jejich oprav vložit každý rok alespoň to, co jejich stárnutí zamezí. Nesmí je nechat chátrat.

Další povinnosti, ze kterých městským částem plynou výdaje? Samosprávné činnosti zajišťují lidé, zaměstnanci radnice, kteří mají za samosprávu stovky zákonných povinností, jejichž výčet nemá nyní smysl zmiňovat, je dán zákony. Dalšími náklady jsou energie, péče o zeleň, parky, veřejná hřiště i odpadové hospodářství, zimní i letní údržba vozovek a chodníků, apod. A také sami zastupitelé, rada se starostou a jejich aparát.


Svobodná péče o rozvoj městské části

Na velmi jasně stanovenou, z pohledu péče řádného hospodáře povinnou péči o rozvoj městské části, navazuje ta svobodná. To je vlastní vklad politické reprezentace vzešlé z voleb, její program. Jinak – vlastní invence volených zástupců. Jak všichni chápeme, ani svobodná péče o rozvoj městské části nejde dělat bez peněz a podle článku 9. / odst. 1. Charty mají mít místní společenství právo na přiměřené finanční zdroje, se kterými mohou v rámci své pravomoci volně nakládat. Je jistě úhlem pohledu, jak velké by tyto volné finanční zdroje měly být. Mé přesvědčení je, že touto výší by měla být hodnota vybrané daně z nemovitosti v příslušné městské části.

Při výše uvedeném tvrdím:

  1. Pražské městské části nemají z příspěvků hlavního města Prahy plně zajištěno pokrytí svých „povinných“ provozních samosprávných výdajů.
  2. Pražské městské části nemají z příspěvků hlavního města Prahy vůbec zajištěno krytí odpisů majetku v hlavní činnosti, tedy nemohou jím svěřený majetek dostatečně obnovovat z daňových výnosů jejich obyvatel.
  3. Pražské městské části nemají z příspěvků hlavního města Prahy žádné prostředky pro svou svobodnou péči o rozvoj městské části z daňových výnosů jejich obyvatel.

a toto tvrzení níže dokládám na typickém příkladu jedné pražské městské části.

obr1 

 

Nové stanovení podílu městských částí na daňových výnosech hlavního města Prahy

S ohledem na výše uvedené tvrdím, že nediskriminační výše podílu z daňového výnosu (DPFO,DPPO a DPH) hlavního města Prahy pro městské části činí:

13,5%
Až tento podíl zajišťuje městským částem:

  • plné pokrytí svých „povinných“ provozních samosprávných výdajů.
  • možnost dostatečně obnovovat majetek svěřený do správy v jejich hlavní činnosti.
  • mít přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí všechny městské části volně nakládat.

Pozn.: podíl na daňových výnosech hlavního města Prahy v navrhované výši 13,5% odpovídá v roce 2016 hodnotě 5,48mld.Kč.

 

Vlastní přepočet podílu na daňových výnosech (finančních vztahů) mezi městské části

Volba optimálního modelu přerozdělení podílu na daňových výnosech mezi městské části je sice na rozdíl od výše uvedeného druhořadý problém, přesto je však důležité, aby byl daňový výnos přerozdělen podle skutečné struktury nákladů městských částí co nejvěrněji. Je jistě pravda, že tento systém bude vždy mírně rovnostářský, protože nebere v úvahu skutečný přínos obyvatel té které městské části do rozpočtu města. Z druhého pohledu ale kdoví, jaké procento Pražanů s trvalým bydlištěm v příslušné městské části skutečně žije? A kolik z přespolních v Praze žije a jejich daně jdou jinam? A kde jsou skutečná sídla firem?

Ani navrhovaný model nemůže být absolutně spravedlivý. V něm použité parametry ale mohou být ihned zapracovány ze známých dat využívaných pro sestavení stávajícího rozpočtu hl. m. Prahy. Jsem si vědom, že zejména oblast výdajů městských částí do sociálních služeb, často velmi různorodá a odlišná, by si zasloužila svou váhu v navrhovaném modelu i proto, že u některých městských částí tyto výdaje tvoří jejich nezanedbatelnou část. Validní data ale nejsou nyní k dispozici.

Součástí navrhovaného modelu je i „subsidiární (podpůrný) příspěvek“. Tento příspěvek nahrazuje městským částem pod 5.000 obyvatel paušální částkou, každé ve výši 1,5mil. Kč nedostatečnou účinnost navrhovaného modelu při krytí nákladů, které při výkonu samosprávných činností v malé městské části prostě nejde obejít. Např. radnice by asi neměla být v jako soubor unimo-buněk, 0,6% zaměstnance radnice je 1zaměstnanec, apod.) Dohromady by „subsidiární příspěvek“ pro tyto městské části činil pro rok 2016 částku ve výši 42mil. Kč, což je 0,077% finančních vztahů.

Navrhovaný model přerozdělení podílu na daňových výnosech mezi městské části (po odečtu „subsidiárního příspěvku“):

obr2

ČÁST 2. – STÁTNÍ SPRÁVA

Výkon státní správy je v určitém rozsahu státem přenesen (delegován) na 22 městských částí (Praha 1 až Praha 22) jako na obce s rozšířenou působností (tzv. III. stupně).
U nich stát vykonává státní správu v přenesené působnosti prostřednictvím úředníků, kteří nejsou zaměstnanci státu, ale zaměstnanci městské části. Tyto městské části mají tedy oproti ostatním některé oblasti působnosti navíc, a to nejen pro sebe, ale zpravidla i pro další městské části ve svém správním obvodě.

Na dostatečné financování výkonu státní správy je pro městské části znovu jediným záchytným bodem zaručujícím jejich zákonná práva Charta místní samosprávy (dále jen „Charta“), integrovaná do českého právního řádu na základě čl. 10 Ústavy České republiky. Ratifikované součásti Charty jsou českému právnímu řádu, tedy i zákonu o hl. m. Praze a jeho Statutu nadřazené. Z článků Charty jsou pro městské části významné zejména:

Článek 9. - Finanční zdroje místních společenství 

  1. Místní společenství mají v rámci hospodářské politiky státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat.
  2. Finanční zdroje místních společenství jsou úměrné odpovědnosti stanovené ústavou a zákonem.

Článek 11. - Právní ochrana místní samosprávy  
  Za účelem zajištění svobodného výkonu svých pravomocí a dodržování zásad místní samosprávy zakotvených v ústavě nebo ve vnitrostátním zákonodárství mají místní společenství právo obracet se na soudy.

Stát tedy určuje zákonem a vyhláškami rozsah činností výkonu státní správy obce s rozšířenou působností. Pravidla provozu, systemizovaná místa, tarifní mzdy, rozsah školení, software, hardware apod. A podle Ústavy ČR a dalších zákonů má také český stát za tuto službu platit tak, aby na ní jakákoli obec nebyla nucena doplácet.

Nynější příspěvek na výkon státní správy, který obdrží kraj a obec Praha na výkon státní správy od státu, je ve svém objemu přibližně o polovinu nižší, než stát poskytuje obcím s rozšířenou působností (tzv. III. stupně) jinde v České republice. Již samotná existence zvláštního vzorce pro výpočet příspěvku na výkon státní správy pro hl. m. Prahu (a tím i pro městské části) je podle mého názoru v rozporu s Článkem 9./odst.1. a 2. Charty. K této nezákonnosti ještě přispívá rozhodování jiného než vlastního zastupitelského orgánu městské části, a to Zastupitelstva hlavního města Prahy, které bez zkoumání úměrné odpovědnosti za výkon státní správy odebírá z již tak malého objemu významnou část pro svůj vlastní výkon státní správy. Ani tento poměr nejsou městské části Praha 1-22 schopny v rámci legislativního procesu nijak ovlivnit s výjimkou možnosti využití Článku 11. Charty. Ten však nebyl dosud využit. Prozatím.

Na příkladu jedné městské části – obce s rozšířenou působností (tzv. III. stupně) – dokládám výši podfinancování příspěvku na výkon státní správy. Ptáte se, z jakých příjmů městské části Praha 1-22 kryjí toto podfinancování? Všechny jej kryjí z výnosů své hospodářské činnosti. Hospodářská činnost je u všech městských částí hl. m. Prahy vedlejší pravomocí, která vyplývá z možnosti získávat výnos z objektů a pozemků, které mají od hlavního města ve svěřené správě. Jedná se o bytové domy, komerčně využitelné pozemky, sportovní areály, apod. Součástí výnosu městské části z hospodářské činnosti je i případný prodej těchto nemovitostí. Hospodářská činnost má i své provozní a investiční náklady a je běžně zdaňována. Zisk, který městská část vyprodukuje, má sloužit primárně k obnově tohoto majetku, sekundárně může být využit pro rozvoj městské části. U městských částí Praha 1-22 musí být nejprve využit na sanaci nedokrytého výkonu státní správy, jinak by městská část nebyla schopna sestavit vyrovnaný rozpočet v hlavní činnosti. A vyrovnaný rozpočet mít musí. Pak může uvažovat o opravách tohoto majetku, když zbyde pak i o investicích do tohoto majetku či o jiných výdajích k rozvoji obce.

U každé městské části „padne“ na krytí schodku z nedostatečného příspěvku na výkon státní správy jiný díl zisku. To podle toho, jak velký zisk té které městské části hospodářská činnost přináší. Rozdíly mezi nimi jsou značné. V níže uvedeném příkladu MČ Prahy 15 jde na krytí schodku z nedostatečného příspěvku na výkon státní správy téměř celý zisk hospodářské činnosti a podobně tragicky jsou na tom zejména městské části z pražského prstence.
obr3

 

ČÁST 3. – ZÁVĚR A NÁVRH

Závěr:

V obou výše uvedených činnostech, tedy u samosprávných činností všech 57 městských částí a u výkonu státní správy městských částí Praha 1-22 jde podle mého názoru o porušení ústavních práv městských částí ze strany hlavního města Prahy a České republiky a návrh rozpočtu HMP a ČR na rok 2016 tuto neústavnost neodstraňuje, v případě ČR dokonce prohlubuje.

    

 

Návrh na úpravu rozpočtu hlavního města Prahy:

Návrh č. 1 na úpravu návrhu rozpočtu hlavního města Prahy na rok 2016:

Stanovení finančních vztahů vůči městským částem na rok 2016 na úroveň 13,5% daňových výnosů hl. m. Prahy, tj. při předpokladu daňového výnosu ve výši 40.597.667.000,- Kč zvýšení základního objemu finančních vztahů na hodnotu ve výši 5.480.685.045,-Kč.

navrhuji zvýšení rozpočtu v běžných výdajích – kapitola 10 – položka 6330                      + 1.597.816.445,-Kč

Souběžně s návrhem je navrhována i změna kritérií pro přerozdělení finančních vztahů pro rok 2016 v následujícím poměru k celku finančních vztahů (po předchozím odečtu subsidiárních příspěvků):

*zavedení „subsidiárního“ příspěvku ve výši 1.500.000,- Kč pro městské části s počtem obyvatel pod 5000.

změna váhy kritérií finančních vztahů (po předchozím odečtu subsidiárních příspěvků):

* zeleň a odpady                                              7,5%  z celkového objemu finančních vztahů

* vozovky                                                           3,5%  z celkového objemu finančních vztahů

* školství                                                            30 %  z celkového objemu finančních vztahů

* odpisy majetku v hlavní činnosti                        26,5% z celkového objemu finančních vztahů

*podle počtu obyvatel                                         32,5% z celkového objemu finančních vztahů

navrhuji snížení rozpočtu:
a) v kapitálových výdajích - kapitola 03 – položka 6786                              -    150.000.000,-Kč
b) v běžných výdajích - kapitola 03 – položka 2221 (kompenzace DP)      - 1.297.816.445,-Kč
c) v kapitálových výdajích - kapitola 10 (investiční rezerva)                        -    150.000.000,-Kč

Návrh č. 2 na úpravu návrhu rozpočtu hlavního města Prahy na rok 2016:

Na dokrytí příspěvku na výkon státní správy pro Prahu 1-22 na úroveň příspěvku ve výši 1.200,-Kč/obyvatele správního obvodu té které městské části, to znamená návrh na zvýšení tohoto příspěvku o 815.133.800,- Kč na hodnotu 1.510.894.800,-Kč.

navrhuji zvýšení rozpočtu v běžných výdajích - kapitola 09 – položka 6171                       + 815.133.800,-Kč

navrhuji snížení rozpočtu:
                       a) v běžných výdajích - kapitola 10 – položka 6409 (neúčelová rezerva)     - 400.000.000,-Kč
                       b) v běžných výdajích - kapitola 03 – položka 2221 (kompenzace DP)         - 415.133.800,-Kč

K případnému projednání návrhu v ZHMP je nezbytné, aby si kterýkoli ze zastupitelek nebo zastupitelů tento návrh osvojil a vznesl ho při jednání k rozpočtu jako návrh na jeho úpravu.

Za případné osvojení návrhu velmi děkuji.

V Praze dne 12. prosince 2015

Michal Frauenterka – občan hlavního města Prahy
Hostivařská 15, 102 00 Praha 10

TST ph


A V TÉTO RUBRICE NAJDETE TÉŽ NÍŽE TRVALE SLEDOVANÁ TÉMATA
ban tst metropolitni plan ban tst prazske hospodareni

reklama kacaba