INFORMAČNÍ WEB A OBČASNÍK pro Prahu 15 a okolí 
Hostivař | Horní a Dolní Měcholupy | Dubeč | Štěrboholy | Petrovice
ban pmenu
ban np
ban auto x
beran
kvetinym
papavera
buldoci neratovice
holeone
nakacabe

TOPlist

HOSTÉ PŘISPÍVAJÍCÍ SVÝMI ČLÁNKY

 

ods  TOP 091 
svob SSCR log
p volba ban
O přímé volbě prezidenta hovoří nejen konzervativci a někteří liberálové, ale i část ústavních právníků, jako o kroku stranou od smyslu konstrukce naší nejvyšší právní normy – Ústavy ČR.

Větší část českého parlamentu nyní veřejně prohlašuje, že přímou volbu je třeba rozšířit i do krajů a obcí, možná ještě dál.
Velmi dlouhá diskuse o zavedení dalších většinových prvků do volebního zákona, zejména při volbách  do poslanecké sněmovny, trvající už od konce 90. let, k ničemu nedospěla. Zasáhl Ústavní soud.
Potvrdil základní námitku, že tehdy schválený zákon omezuje volnou soutěž politických stran a rovnost šancí politických subjektů na úspěch. 

Bylo nedlouho po zrušení vůdčí úlohy KSČ v Ústavě a případné střídání silných stran tehdejší politiky bez koaličních partnerů bylo vnímáno jako riziko pro vznikající politické rodeo.

Po dvou dekádách obtížného skládání i praktického fungování koalic se ale zřejmě lidem už začalo politické hašteření zajídat. Akademické diskuse o většinových prvcích ve volebním zákoně nahradil politický proud, který se veze na líbivém spojení slov přímá demokracie

Jde tak vlastně ale jen o přímý důsledek předchozího strachu předat více síly těm větším a ponechat tak vyjednávání o směru politiky uvnitř jen několika názorových proudů. I přes úpornou snahu dnešních polických subjektů ukazovat své odlišnosti se ale názorově liší jen v detailech. Logicky pak i mírně jiný názor ve většině stran není považován za normální, ale jako pokus o jejich vnitřní destabilizaci.

Je také paradoxem doby, že téměř totožný názorový proud, který byl na konci 90. let odpůrcem vlastně marginálních změn volebního zákona ve prospěch většinové volby, je dnes zastáncem volby přímé. Volby, u které se opakovaně ukazuje, že například při volbě senátorů stačí i jen 10% voličů a vítěz bere vše.

Nakonec i ta poslední prezidentská volba znamenala, že ve druhém kole téměř čtvrtina občanů republiky volila někoho, koho v prvním kole volit nechtěli. To znamenalo v součtu více než třetinu hlasů pro oba kandidáty.

V případě prezidentské volby to ještě do druhého kola lidi z kanape zvedlo, u senátních druhých kol opakovaně už voliči zůstávají doma.

Plošné prosazení přímé volby by podle nás byl veleskokem většinové volby, rájem populismu, jednoduchých až prostoduchých řešení.

A tato dílem nechutná volební metoda se má ve volebním systému rozšiřovat dál? A kde skončí? U přímé volby státních zástupců, soudců, policejních ředitelů či ředitelů škol? A kdo by kampaně platil? A proč by to dělal?

Systém přímé volby a odvolání starosty (hejtmana):

Jak by, v případě volby starostů a hejtmanů, taková volba vypadala? Z jiných příkladů ze zahraničí (podklad zde) a z dostupných vyjádření představitelů dnešních sněmovních stran jsme vybrali model, který se podle nás nejvíce blíží tomu, co se chystá:

* volil by se zvlášť starosta a zvlášť zastupitelstvo obce (resp. hejtman a zastupitelstvo kraje)
  Nejsou dosud jasná vyjádření, zda by se volba starostů konala jednokolově či dvoukolově. Pokud by byl starosta zvolen již v prvním kole (ten s nejvyšším počtem hlasů), měl by možnost se stát starostou už např. s voličskou preferencí od 10%. Pokud dvoukolově, stejně by jeho preference mezi občany nepřesáhla (z příkladu jiných voleb – senátních, prezidentských) ani třetinu. V nejlepším případě by tedy přímo volený starosta zastupoval takové množství voličů, které je nyní běžně třeba k jeho volbě prostřednictvím hlasování většiny zástupců politických subjektů v zastupitelstvu.

* starosta (či hejtman) by si mohl vybrat již nevolené spolupracovníky – zástupce či náměstky na školství, dopravu, územní rozvoj, životní prostředí, …. a další, pro správu obce (kraje) běžné posty,

* zastupitelstvo by plnilo funkci kontrolní a schvalovalo pouze rozpočet navržený starostou,

* starostu by měla možnost odvolat veřejnost, pokud by referendum o jeho odvolání vyvolalo už 3% voličů, referenda by se účastnilo 35% voličů a pro jeho odvolání by při něm hlasovalo alespoň 25% voličů.

Efekty systému

* starosta ve volební kampani bude velmi populistickým kandidátem a bude slibovat všechno všem,

* starosta zvolený bude muset být naopak velmi opatrný – bude se sice snažit prosazovat svůj program a pro svůj rozpočet hledat většinu v zastupitelstvu, ale bude se zároveň bát odvolání od menšiny,

* opakovaná a jednoduchá možnost menšiny odvolat starostu i několikrát za volební období bude znamenat nejen běžné konání referend o jeho odvolání, a v případě úspěchu referenda, i opakované volby starosty. Ale už ne volby nového zastupitelstva, které by zůstávalo ve stejném složení po celé období. Podpora nového starosty od původního zastupitelstva by pak byla velmi nejistá a schvalování rozpočtů obcí a krajů by bylo pokaždé napínavé představení.

Logickým důsledkem takového stavu by byla permanentní únava voličů.  Místo toho, aby volby přinesly na čtyři roky politickou stabilitu, byl by jejich výsledkem permanentní politický boj a přesvědčování občanů, že teď už by vážně měli k referendu o odvolání starosty přijít.

Výsledek systému

Zastupitelský systém by, podle našeho názoru, postupně kolaboval. Zastupitelstva obcí a krajů by se časem stala překážkou "osvíceného" starosty. A jednoduchá možnost jeho odvolání by byla časem také na obtíž. Současně by lidem byla implantována myšlenka o slabosti demokracie a touha po silném vůdci – pro dobro občanů.

A na závěr by, demokratickým způsobem zvolený vůdce, už jen mohl utahovat šrouby. Jako se to v Evropě stalo za poslední století několikrát.

Podle nás ne vždy líbivé heslo znamená to, čím ve skutečnosti je. I proto se nám jeví ponechání stávajícího stavu jako nejbezpečnější.

Michal Frauenterka a redakce iZÍTRA.info

další článek k tématu:

11 kruh obj

ZASTUPITELSKÁ DEMOKRACIE POD TĚŽKOU ZKOUŠKOU. Proč??

 

 

reklama kacaba